Z dění…

Zrod vánoční hvězdy

S vánoční hvězdou je spojen jeden krásný příběh, který ve své knize Vánoční příběhy pro potěchu duše zachytil italský spisovatel Bruno Ferrero:

"V Mexiku lidé o Vánocích zachovávali milý obyčej – o Štědrém večeru všechny děti z města nesly květinu Ježíškovi do kostela a soutěžily, kdo mu daruje nejkrásnější květ. 

Inés by si moc přála také Ježíškovi něco přinést. Dokonce snila o tom, že mu právě ona, chudá indiánská holčička, dá nejkrásnější květinu ze všech. Ale kde by sehnala květinu, když neměla peníze ani na jídlo? … Chodila po městě sem a tam. Hledala květinu, tu nejkrásnější ze všech, kterou dosud spatřila jen ve svých představách. Cesta domů vedla kolem zbořeniště. Občas se mezi kameny objevilo pár zelených lístků s barevnými květy. Třeba právě tam najde květinu pro Ježíška. Opatrně našlapovala mezi rozvalinami. Prošla je křížem krážem, hledala pod každým kamenem, ale nic nenašla, ani jediné poupátko … V jednom koutě si všimla rostlinek, které měly lesklé zelené lístky rozprostřené jako okvětní plátky. Chvatně se sehnula a několik jich uthla. Sestavila z nich malou kytičku, aby byly co nejhezčí, ale stále to nebylo ono. Inés s povzdechem rozvázala stuhu, kterou nosila ve vlasech, to nejhezčí co měla, a vytvořila z ní kolem zelených lístků mašli. Se zalíbením si kytičku prohlížela. "Ta se Ježíškovi určitě bude líbit," pomylsela si. "S červenou stužkou vypadá opravdu nádherně."

Mezitím se setmělo a Inés zamířila domů. Když procházela kolem kostela, všimla si, že dveře jsou otevřené dokořán. "Teď tam ještě určitě nikdo nebude," napadlo ji. "Všichni jsou doma a květiny budou nosit až po večeři." Lehce jako stín proběhla po straně mezi sloupy až k místu zalitému světlem. Právě tam ležela na vyšívaném polštáři soška Ježíška. Se slzami v očích se podívala na svou kytičku ze zelených lístků a řekla: "Dám ti ji teď. Nemůžu přijít potom s ostatními. Styděla bych se ti ji přinést. Snad se ti bude aspoň trochu líbit." Kostelem se rozezněly obdivné výkřiky. Inés sebou leknutím trhla. Kolem ní stálo několik lidí a s údivem hledělo na její kytičku. "To jsou krásné květiny … Kde jsi je našla? Ještě nikdy jsem nic podobného neviděl." Inés sklonila hlavu a překvapením zapomněla dýchat. Zelené lístky zčervenaly a měly nádhernou jasnou barvu. Malé kuličky uprostřed nich naopak zezlátly. Děvčátko nesměle položilo drahocennou kytičku rudo-zelených hvězd Ježíškovi k nohám a utíkalo domů. Samým štěstím ji připadalo, jako by ani neběžela, ale letěla. Teď si byla jistá, že Ježíši její dárek udělal radost, protože proměnil obyčejné listí v nejkrásnější květ v celém Mexiku – ve vánoční hvězdu.

A červené hvězdy se zlatým středem dodnes o Vánocích připomínají celému světu zázrak víry jedné chudé mexické dívky."

 

Převzato z: JARKOVSKÝ, Jaroslav. Příběh českých Vánoc. PETRKLÍČ, 2011. isbn 978-80-7229-257-80.