Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí se s žádnými významnými liturgickými úkony nespojuje. Je však díky pomlázce oblíbené zvláště u dětí. Bohužel současná situace nám nedovoluje se na pomlázku vypravit. 
Tak aspoň něco málo z historie. Zachoval se nám půvabný lidový výklad o původu pomlázky. Když Pán Kristus vstal z mrtvých, lidé stáli na ulicích jeruzalémských a volali: „Vstal z mrtvých! Vstal z mrtvých!“. Židé je mrskajíce rozháněli a na památku toho slaví se mrskačka.

Zajímavé jsou tak velikonoční hry o vajíčka.
Vykoledovaná vajíčka lákala děti k různým hrám. Jejich účelem bylo získat od jiného hráče, třeba i lstí, co nejvíc vajec. Hrálo se na ťukanou – ťukání vajíček špičkami proti sobě. Komu vajíčko vydrželo neporušené, získal soupeřovo naťuknuté. Sekanou – do vajíček se zasekávaly mince, kdo to dokázal, vyhrál nad soupeřem jeho vajíčko. Koulenou – do vajec vyrovnaných do řady se děti trefovaly koulí nebo je kutálely po nakloněné desce či dvou násadách hrabí. S vajíčky se soutěžilo i v házení do výšky nebo přes střechu. Věděli jste to? 

A nakonec aspoň jednu méně známou říkanku:
„Pomlázka se čepejří,
ať nám panímáma nevěří,
poženeme se do dveří
a ze dveří do kuchyně,
tam ji hodně vyšupáme.
Dej vejce, vyplať se,
ať slepička nepláče.“