Z dění…

Řád maltézských rytířů

Suverénní vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a z Malty, představuje nejen nejstarší rytířský řád celého křesťanstva, ale je zároveň i jediným ze všech vojenských řádů, jehož historická kontinuita nebyla nikdy přerušena. Je jediným suverénním řádem, jehož svrchovanost není omezena duchovní závislostí na Svatém Stolci. Řídí se řeholí sv. Augustina a kanonickým právem, stejně jako vlastní konstituční chartou a zákoníkem. Suverenita řádu je vyjádřena dualistickou vládou knížete – velmistra na straně jedné a na straně druhé vládou řádových rad – svrchované rady, generální kapituly a úplné státní rady. Spojení se Svatým Otcem zajišťuje jím jmenovaný zástupce zvaný kardinál – patron.

Řád johanitů vznikl v souvislosti s I. křížovou výpravou (1096 – 1099). Jako řádový odznak byl později zaveden bílý osmihrotý kříž, který představuje osmero evangelních blahoslavenství podle Ježíškova kázání na hoře /Mt 5, 3 – 10/. Členové řádu pocházeli z celého světa a dělili se na rytíře šlechtického původu, řádové kaplany a na pomocné bratry, přičemž všichni museli čas od času sloužit nemocným ve špitále. Johanity uvedl do Čech kníže /od r. 1158 král/ Vladislav II. /I. / nejspíše kolem roku 1169 a věnoval jim území na levém břehu Vltavy v Praze u Juditina mostu. Mimo pražské ústředí začaly vznikat komendy i v dalších místech naší země, mezi jinými také ve Strakonicích.

Strakonický hrad představuje v celoevropském měřítku unikátní stavbu, neboť byl již od založení z poloviny feudálním sídlem /západní část/ a z poloviny řeholním domem /východní část/. Johanitská část obsahovala kostel sv. Vojtěcha /dnes sv. Prokopa/, kapitulní síň a čtyřkřídlý ambit, který se stal vzhledem k omezenému prostoru na hradě nejmenším na našem území. Po zchudnutí pánů ze Strakonic se podařilo zemskému převoru Jindřichovi z Hradce odkoupit někdy v letech 1403 – 1404 i světskou polovinu hradu a sjednotit tak vládu do rukou rhodských rytířů.

Johanité se zavazují Kristu jako svému lennímu pánu a jako jeho vazalové se podřizují jen papeži coby náměstku Krista na Zemi. Řád nikdy nebojoval za šíření víry, ale zaměřuje se na ochranu svobodného vykonávání a prožívání víry. V souladu s Kristovým poučením „Cokoliv jste učinil jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili“ /Mt 25, 40/ se věnují především ochraně a službě slabým, nemocným, nemohoucím a postiženým, což chápou jako rytířskou službu. V každém trpícím spatřují trpícího Krista a zaměřují se dále i na emigranty, exulanty, utečence, bezdomovce, opuštěné děti, chudobné, postižené přírodními katastrofami či válečnými následky a o všechny potřebné.

Tzv. pozemková reforma donutila řád k odprodeji strakonického hradu i statků. Stalo se tak po částech v letech 1925 - 1926, kdy po 683 letech přestal být hrad majetkem řádu. Po pádu komunismu začaly téměř okamžitě přípravné práce na obnově řádové činnosti. Oficiálně byla činnost řádu obnovena dnem 1. 4. 1990, což bylo slavnostně uvedeno v život v předvečer historicky první návštěvy Sv. Otce Jana Pavla II. v českých zemích dne 20. 4. 1990. Na základě zákona č. 338/1991 Sb. byly řádu navráceny velkopřevorský palác a budova konventu na Malé Straně v Praze.

Již v roce 1990 byla zřízena Maltézská pomoc, jejímž vzorem byla Malteser – Hilfdienst e. V. v Německu. Záhy proslula svou obětavou lékařskou, zdravotní a humanitární pomocí všem potřebným v nemocnicích, při poutích, církevních slavnostech a také v domácnostech. České velkopřevorství je také zřizovatelem 3 škol, jimiž jsou Základní škola maltézských rytířů na Kladně, Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči a konečně Vyšší odborná škola zdravotnická Suverénního řádu maltézských rytířů v Praze 2.

 

Pokud vás téma zajímá řada dalších zajímavých informací je k dispozici na oficiálních webových stránkách řádu: http://cvp.maltezskyrad.cz/