Z dění…

Bílá sobota


Své pojmenování získala podle užívaného bílého bohoslužebného roucha v kostele. Jedná se o den sváteční a přelomový, kdy se drží přísný půst a věřící očekávají vzkříšení Krista. Vyvrcholením je pak noční bohoslužba, vigilie, před níž se před kostelem posvětí oheň a od něj se posléze zapálí velikonoční svíce ze včelího vosku, zvaná paškál. Jeho prostřednictvím se světlo přenáší dovnitř do kostela. Svíce je symbolem Kristova vzkříšení a zapaluje se zvlášť obřadným způsobem. Světlo symbolizovalo Pána vzkříšeného z moci smrti. Vigilie značí v doslovném překladu bdění – v tomto případě po západu slunce v noci ze soboty na neděli. Ve chvíli, kdy zazní Gloria, rozezní se opět všechny zvony, neboť Spasitel vstal z mrtvých.
V lidovém prostředí končila na Bílou sobotu obchůzka dětí s řehtačkami, která se konala tři dny – od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty. Dodnes se v mnoha vesnicích v našem kraji tento zvyk udržuje. Poslednímu obcházení vsi se říká vyřehtávání. Děti při něm dostávají od lidí odměnu – syrová vejce, peníze, sladkosti, které si po skončení rozdělí.
Na Bílou sobotu také chodili lidé do sadu a třásli stromy, aby se probudily ze zimního spánku a dobře plodily.
Dochoval se také zvyk honění Jidáše, který patří k nejstarším českým velikonočním hrám. Z původního náboženského obřadu se vyvinula dětská zábava, která postupně vymizela. Avšak ještě dnes se u nás v regionu udrželo „pálení Jidáše“ a ojediněle také dětská obchůzka s Jidášem na Bílou sobotu. Fotografie zachycují Jidáše v Kladrubech (cca 12 km Z od Strakonic).

 

Pro děti jsme si připravili tematickou spojovačku.

Přílohy

spojovacka.jpg (156 KB)