Z dění…

Září 2015 - 20 let Národní kulturní památky

Výročí 20 let od vyhlášení hradu Strakonice Národní kulturní památkou

Hrad Strakonice byl vyhlášen národní kulturní památkou dne 16. 8. 1995. V posledních letech se pokračuje v postupných opravách a rekonstrukci hradu. V měsíci září jsou ve vestibulu muzea vystaveny fotografie, které stavební změny dokumentují. Práce na hradě jsou spojeny s archeologickými průzkumy. Roku 2006 proběhl rozsáhlý průzkum nádvoří hradu, roku 2014 průzkum studny před vchodem do muzea. Několik nálezů ze studny je ve vstupní hale muzea také prezentováno jako „předmět měsíce září“.

Strakonický hrad se začal stavět v místě staršího osídlení na počátku 13. století. Jeho vznik je spojen s rodem Bavorů ze Strakonic, kteří patřili mezi nejvyšší šlechtu království českého. Roku 1243 darovali polovinu hradu a část panství řádu johanitů. Tento řád koupil zbývající polovinu hradu roku 1402, Bavorové poté mizí ze záznamů. V době husitských válek přenesli johanité do Strakonic své hlavní sídlo, které zde zůstalo až do roku 1694. Strakonický hrad patřil johanitům až do roku 1925, kdy většinu hradu prodali do soukromých rukou. Dnes patří jednotlivé části hradu městu Strakonice, Jihočeskému kraji, Římskokatolické církvi a část je v soukromém vlastnictví.

Během staletí byl mnohokrát přestavován, a tak v jeho budovách, zdech a uspořádání můžeme sledovat vývoj architektury od třináctého až do dvacátého století. Přes všechny proměny si zachoval výraz mohutného hradního komplexu a neztratil charakteristické znaky hradní architektury, chráněné soutokem dvou řek a hlubokým příkopem, kdysi napájeným z nedalekého rybníka. Jeho monumentalitu podtrhují věže Rumpál a Jelenka.

V současné době se velkému obdivu z řad odborné i laické veřejnosti těší také díky své poloze v blízkosti centra města, která jej předurčuje k pořádání nejrůznějších slavností, koncertů a festivalů. V České republice budeme jen těžko hledat hradní areál, který by takovým potenciálem disponoval. Ve většině hradů je provoz pouze sezonní. Strakonický hrad žije celoročně také díky institucím a organizacím, které zde působí a pravidelně realizují různé kulturní, sportovní i společenské akce, jež každoročně přilákají do hradu desítky tisíc návštěvníků z řad místních obyvatel i turistů.

Aby strakonický hrad vypadal a žil tak, jak dnes žije, muselo město Strakonice jako jeden z hlavních vlastníků areálu vložit do jeho revitalizace nemalé finanční prostředky. Rozsáhlé rekonstrukci dlouho bránil vleklý restituční spor, který trval téměř deset let. Teprve po jeho vyřešení v roce 2003 mohlo město Strakonice jako jeden ze tří vlastníků národní kulturní památky přemýšlet o rekonstrukci.. Byla zadána studie a po ní další technická dokumentace. Vzhledem k vysokým nákladům, které vycházely z prvotní studie, byla rekonstrukce rozdělena do několika etap a na jednotlivé stavební objekty. Dalším krokem bylo hledání finančních zdrojů. Město je postupně získalo z různých dotačních titulů.

Do části, kterou vlastní město Strakonice, bylo v uplynulých letech investováno cca 185 milionů korun, z čehož dotace z šesti dotačních titulů činila zhruba 114 milionů korun.

V příštích letech čeká hrad další etapa rekonstrukce. Jihočeský kraj odkoupil v červnu letošního roku bývalou řádovou komendu (budovu děkanství s kapitulní síní a ambitem), kterou bude rekonstruovat. Před Muzeem středního Pootaví, které v prostorách Jihočeského kraje sídlí, je veliký úkol. Vybudovat zde zcela novou expozici věnovanou maltézskému řádu ve spojení s historií města. Vzhledem k tomu, že před námi je nové plánovací období EU, chce muzeum využít této příležitosti a rekonstruovat budovu i expozice z evropských dotačních titulů.

Již v současné době se strakonický hrad se stal díky rozsáhlé rekonstrukci centrem kulturně společenského dění v našem městě a musíme si přiznat, že málokteré místo má právě takový genius loci. Na své si tu přijdou vědečtí pracovníci, čtenáři beletrie, hudebníci, milovníci komorních večerů a všichni, kdo kulturu k svému životu potřebují.

Pozitivní dopady má také propojení hradního areálu s klidovou zónou Podskalí prostřednictvím nové lávky, stavěné rovněž z dotačního titulu EU. Turistické a cyklistické stezky i vodní cesta přivádějí na hrad další stovky návštěvníků a ti nejmenší nikdy neopomenou zastavit se u zvířátek v hradním safari. Hrad se stal kulturně společenským a oddechovým centrem pro obyvatele našeho města i všechny návštěvníky bez rozdílu věku, a to je přínos největší.