Pro média

Na mlýně zahajují Velikonocemi

Ve vodním mlýně v Hoslovicích začne návštěvnická sezona již koncem března. 28. 3. zde strakonické muzeum zahájí akcí Velikonoce.

Od 10 do 16 hodin si přijdou na své milovníci svátků jara. K vidění bude pletení pomlázek, košíků a ošatek z proutí a ze slámy, ukázky různých technik zdobení vajíček – bavlnkování, vosková reliéfní technika, vosková batika a drátkování. Krom vajíček jsou nachystány i ukázky výroby březových košťat nebo příprava vizovického pečiva. Nebudou chybět ani ochutnávky tradičních pokrmů, které připraví knihovnice muzea paní Ludmila Vilánková. V peci se budou péci jidášci, drobné velikonoční kynuté pečivo a tradiční mazance. Na ochutnání bude i pučálka, opečený naklíčený hrách. Další pracovník muzea Milan Kos vyrobí píšťalku z vrbového proutí. Po celý den budou probíhat komentované prohlídky areálu vodního mlýna a v případě dobrého počasí bude také spuštěno mlýnské kolo a mlecí zařízení.

Ve 12:30 a 14:00 hodin vystoupí folklórní soubor Mladá dudácká muzika ze Strakonic a po celý den zazní harmonika pana Němce ze Stach.
Pro děti budou během akce připraveny nejrůznější hry – káča, kuličky, chůdy, házení míčků a také několik tvořivých dílniček (pomlázky, drátkovaná vajíčka, zdobení vajíček, malování na sádrové odlitky či textilní zvířátka).

Zajištěno je také občerstvení a možnost nákupu velikonočního dekorativního zboží – vajíčka, sušená vazba, perníčky, pedig, keramika atd.

Program proběhne i v případě nepříznivého počasí, a to v příjemných prostorách nové budovy.

Vstupné 50/25 Kč

 

Nové kroje
Během velikonoční akce budou mít návštěvníci také možnost poprvé spatřit pět nových krojů, které muzeum získalo díky projektu „Zvyky a tradice na obou stranách hranice" místní akční skupiny Strakonicko, která je nechala zhotovit jako dokumentaci 5 různých krojů z území bývalého Prácheňského kraje. Jedná se o rekonstrukce. MAS Strakonice se co nejvíce snažila přiblížit původní předloze, neboť ke skutečné rekonstrukci tehdejšího oděvu je dnes už prakticky nemožné sehnat odpovídající látky v dané kvalitě, barevnosti nebo vzorech.

1) Ženský pracovní kroj z Prácheňska
Kroj všední se na první pohled odlišoval od oděvu nošeného ve svátek. U oblečení určeného pro běžné nošení a práci se hojně využívalo doma vyrobeného materiálu. Toto oblečení bylo jednoduché a praktické, paráda šla stranou. Na Prácheňsku nosily ženy ve všední den s oblibou sukni sešitou se živůtkem, které se říkalo kaftan (kanduš) a přes něj uvazovaly zástěru.

2) Ženský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století
Ženský kroj ze Šumavy není příliš zdobený, ale svými jednoduchými liniemi a střídmou barevností dával vyniknout ženské postavě. Na bílou plátěnou košili oblékala žena šněrovačku a krátký soukenný kabátek s hlubokým výstřihem, do nějž vkládala šátek. Zatímco tento typ kabátku nahradila ve druhé polovině 19. století mnohde jupka, na Šumavě a v Pošumaví jej ženy ještě oblékaly, jak dokládají dochované krojové součástky z okolních regionálních muzeí. Oblibu si udržela i šerková polovlněná sukně, kterou vpředu překrývala hedvábná zástěra. Na hlavu žena uvazovala velký šátek.

3) Mužský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století
Základem mužského oblečení je bílá plátěná košile a kožené kalhoty tmavé barvy, které se pod koleny uvazovaly nebo zapínaly. Muži k nim nosili vlněné punčochy a střevíce s přezkami nebo vysoké kožené boty. Na košili oblékali vestu, kterou zapínali až ke krku na hustou řadu kovových knoflíčků, a kabát z různě barevného sukna temnějších odstínů. Na hlavě nosili černý klobouk se širokou krempou ozdobený stuhou.

4), 5) Dívčí a mládenecký kroj ze Strakonicka inspirovaný vyobrazením z roku 1836

V září 1836 proběhla v Praze korunovace Ferdinanda V. českým králem a při této příležitosti se do Prahy sjely krojované průvody z celých Čech i z Prácheňska. Ze strakonického a štěkeňského panství byly vypraveny dožínkové vozy. Z této významné společenské události se dochovaly litografie i s vyobrazením účastníků. A právě jimi se nechaly inspirovat rekonstrukce krojů děvčete a mládence ze Strakonicka.

 

Vodní mlýn již 10 let!
Právě před 10 lety, 1. března 2005, schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje odkoupení této jedinečné technické památky a majetek předalo do správy strakonického Muzea středního Pootaví, které je jím zřizováno.

Od roku 2005 do prosince 2007 probíhala náročná rekonstrukce v celkové výši téměř 18 mil. Kč. Areál mlýna byl po celkové obnově přístupný veřejnosti od počátku dubna 2008. Hned v prvním roce si ho prohlédlo asi 18 tisíc lidí. Za jeho obnovu získal Jihočeský kraj a muzeum v soutěži Gloria musealis titul Muzejní počin roku 2007. V červnu 2008 byl areál dokonce prohlášen národní kulturní památkou.

Podle odborníků je zcela unikátní především z hlediska vývoje mlynářství. Je zde zachováno původní české složení s jedním kamenem, násypka je celodřevěná a mlecí zařízení s dřevěnými převody je spojováno dřevěnými kolíky. Dochovaly se i původní doplňky (rukávce, síta či celodřevěný fukar). Jde o jedinečný v místě dochovaný mlýn v Čechách, vzácný doklad způsobu hospodaření a technologie mletí, která byla ve většině mlýnů nahrazována modernějšími již od poloviny 19. století.

 

Vyřizuje:
Mgr. Lucie Kupcová
Propagační a marketingový pracovník
tel.: 380 422 607/734 123 299
e-mail: lucie.kupcova@muzeum-st.cz

Strakonice 16. 3. 2015