Pro média

Veselé Velikonoce

Od 11. března můžete v kapitulní síni strakonického hradu navštívit tradiční velikonoční výstavu, kterou připravilo Muzeum středního Pootaví Strakonice.

Výstava poodhalí největší tajemství v křesťanské tradici. Přiblíží postní dobu i velikonoční obyčeje, vynášení Smrti a přinášení Léta, pašijový týden, pomlázku nebo kraslice. Vystaveny budou krásné velikonoční dekorace a zajímavé exponáty. Za zmínku stojí dva originály Kristus na oslátku od neznámého autora a Kristus na kříži, oba 18. století.

V rámci výstavy muzeum připravilo i několik doprovodných akcí. Tvořivé dílničky pro mateřské školy a první stupně základních škol. 18. března v 16 hodin komentovanou prohlídku ambitů, která se zaměří na christologický cyklus a v neposlední řadě i soutěž o nejkrásnější Pootavskou kraslici, která bude vyhlášena právě při vernisáži výstavy. Přihlášená díla budou vystavena.

Vernisáž se uskuteční 10. března v kapitulní síni od 16 hodin. Výstavu lze navštívit do 6. dubna vždy úterý-pátek 10-16 hodin a v sobotu a svátky 13-16 hodin. Vstupné 20/10 Kč.

 

Více informací kurátorka výstavy:
Mgr. Marie Kotlíková
tel.: 380 422 609
e-mail: marie.kotlikova@muzeum-st.cz

 

 

 

O Velikonocích
Termín Velikonoc kolísá v rozmezí 22. března – 25. dubna kvůli zásadě, která stanovuje slavit je po prvním jarním dnu (21. března) a zároveň v neděli po prvním úplňku od té doby.

Velikonoce jsou největší a nejdůležitější křesťanské svátky v roce. Od počátku se ideově propojovaly s židovskou oslavou Pesachu a postupně se k nim připojily mnohé pohanské zvyky. Ještě v 16. století bylo možné v kostele slyšet oblíbený Velikonoční smích, dříve se provozovaly také tematicky laděné lidové hry, hospodyně pekly figurální pečivo, jidáše, mazance a beránky, připravovala se velikonoční nádivka. Některé pokrmy se připravují dodnes.

Svátkům předchází čtyřicetidenní půst, který začíná Popeleční středou. Postní doba je rozčleněna mezi šest nedělí: Černou (Liščí, Pytlovou), Pražnou, Kýchavnou (Kýchavou), Družebnou (Růžovou), Smrtnou a Květnou. Nejvýznamnější událostí v období půstu bylo vynášení Smrti (Morany) a přinášení nového Léta (Líta).

Květnou nedělí začíná Svatý týden. Před mší svatou se v kostele světily větvičky listnatých stromů – vrby, lísky, jasanu nebo břízy. Připisovala se jim magická moc, kočičky (jehnědy) se polykaly proti zimnici a bolesti v krku. Dny Svatého týdne se označují: Žluté (modré) pondělí, Šedivé úterý, Škaredá (sazometná) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle (Hod Boží). Velikonočnímu pondělí se dříve říkalo Červené.

Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma a jejich hlas nahrazuje zvuk řehtaček a klapaček. Na některých místech se dochoval zvláštní zvyk honění (proradného) Jidáše. O Velkém pátku si křesťané připomínají skon Ježíše Krista na kříži, proto je dnem hlubokého smutku. Bílou sobotou končí období půstu, rozsvěcí se paškál. Na Velikonoční neděli si křesťané připomínají, že podle legendy vstal Ježíš Kristus za svítání z mrtvých.

Velikonoční pondělí je tradičně spojováno s pomlázkou. Nejstarší záznamy o pomlázení pocházejí z konce 14. století, ale všeobecnou módou se stalo až o tři století později. Zeleným jarním proutkům lidé přisuzovali magické vlastnosti a pomlázku doprovázela říkání vinšující zdar. Koledníci předávali šleháním dívkám zdraví, svěžest a pružnost a často si takto namlouvali nezadaná děvčata. Ty jim svou náklonnost dávaly najevo pentlemi a krásně zdobenými kraslicemi.

Nejstarší zdobené vaječné skořápky pocházejí už z období pravěku. Nikde jinde na světě nenajdete takové množství zdobících technik, se kterými se můžete setkat v České republice: malování, škrabání, batikování, vykládání, oplétání, barvení, otiskování, leptání nebo okovávání. Mimořádnou zručnost a dovednost soudobých tvůrců můžete obdivovat u výrobků, které jsme pro Vás shromáždili v rámci soutěže O nejkrásnější Pootavskou kraslici.

Součástí velikonočního období, které trvá ještě padesát dnů po Velikonoční neděli, je Filipojakubská noc i květnové Máje.

 

Originály vystavených předmětů
Kristus na oslátku od neznámého autora
Korpus oslíka odpovídá způsobu provedení z 15. a 16. století. Barokně modelovaný Kristus původem z 18. století. Sousoší pochází z ambitu kostela sv. Prokopa ve Strakonicích, strakonickému muzeu jej daroval pan děkan dr. Mergl. Podle legendy vjel Kristus do Jeruzaléma právě na oslíkovi. Ve městě Krista vítali a provolávali mu slávu, kladli mu do cesty zelené ratolesti a roucha. Na našem území, v Německu, Rakousku nebo v Polsku se ve středověku objevovala procesí věřících nesoucích zelené ratolesti a táhnoucích ve svém středu vyřezávaného dřevěného osla na kolečkách. Později se na jeho hřbetě objevovala dřevěná socha, stylizovaná figura Krista. Místo dřevěného oslíka se v průvodu mohl objevit i živý osel.

Kristus na kříži
Dřevo, barokní lidová práce z 18. stol. Podstavec s vyřezávaným, zlatým dekorem, ve středu štít. Ukřižovaný Kristus má bílou roušku kolem beder, je zlacený. Dřevo podstavce a kříže je natřeno tmavou karmínově červenou barvou.

 

 

Vyřizuje:
Mgr. Lucie Kupcová
e-mail: lucie.kupcova@muzeum-st.cz
tel.: 380 422 607/734 123 299

Strakonice 3. 3. 2015