Pro média

Koncert španělské a jihoamerické hudby

Muzeum středního Pootaví Strakonice si v rámci Léta pod Rumpálem připravilo pro své návštěvníky zajímavý koncert v kapitulní síni. Tentokráte kytarový recitál hudebníka Libora Janečka, který představí publiku španělskou a jihoamerickou hudbu. Netradiční večer je připraven ve čtvrtek 3. 7. od 19:00 hodin.

Vstupné v předprodeji 70 Kč, na místě 90 Kč.

Předprodej v Zámecké galerii.

 

Program:

Francisco Tárrega – Gran vals

Daniel Fortea – Alegrias

José de Azpiazu – El vito

Fernando Sor – Variace na Mozartovo téma, op. 9

Isaac Albéniz – Cádiz

Jorge Cardoso-  Milonga

Agustin Barrios – Vals No.5, Julia Florida, Tango No. 2

Heitor Villa Lobos – Preludium č. 1

Jorge Morel – Danza brazilera

 

Libor Janeček – absolvent brněnské konzervatoře. V letech 1992 - 2008 účinkoval v koncertním duu Instrumental tandem (kytara – akordeon) se zaměřením na argentinské tango Astora Piazzolly. V tomto obsazení pořídil řadu nahrávek pro Český rozhlas.

V Českém rozhlase v Brně byly také nahrány 2 CD s hudbou Astora Piazzolly i dalších jihoamerických skladatelů (Tango nuevo – debutové CD v roce 2000, Tango porteňo r. 2006).

V současné době se věnuje sólové koncertní činnosti. Spolupracuje s Vítězslavem Drápalem a Kristinou Vaculovou (komorní duo kytara – flétna). Vystupuje také v souboru barokní a klasické hudby Trio Bel Canto (kytara – flétna – soprán) na koncertech v České republice i v zahraničí. Jako sólista vystupuje také s Tišnovským komorním orchestrem.

 

Španělská a jihoamerická hudba

Vývoj moderní klasické kytary je jednou z mála možností v historii hudebních nástrojů, který je docela s jistotou zmapován. Počátky lze datovat do období kolem roku 1850. Jsou spojeny se jménem Antonio Torrese, Španěla, nazývaného "Stradivari kytary". Plně si toto označení zaslouží, protože nejvíce přispěl k vývoji v konstrukci a zvukové kvalitě nástroje. Španělský virtuóz Andrés Segovia se zasloužil o mohutný nástup kytary na poli koncertním. Ve Španělsku se pro mnoho skladatelů kytara stala inspirací. Mnoho kytaristů zase začalo komponovat.

Flamenco je velmi osobitým uměleckým výrazem, který oplývá charakteristickou smyslností a nenapodobitelnou magií rytmů … Vznik a vývoj flamenca byl dlouhý a ovlivněný několika kulturami. Staří Řekové, později Římané, Arabové, Cikáni. Na počátku se flamenco jen zpívalo a rytmus se udával tleskáním a podupáváním. Teprve později se přidala kytara, která dnes flamencu dominuje. Sólovým nástrojem se stala až v posledních desetiletích společně s nebývalým vývojem hráčské techniky a rovněž i s rozvojem a popularizací flamenca.

Nástroje kytarového typu se v Latinské Americe objevily v 16. století. Na rozdíl od Evropy, kde kytara směřovala více do vážné hudby, se v Jižní Americe začlenila do folklóru indiánů. Kolonisté přinesli s sebou i knihy a učebnice se skladbami tehdy známých skladatelů. Ale hudba se mísila s míšením kultur a uzavíráním sňatků mezi Španěly a indiány. Důležitý pro vznik svérázné hudby byl i vliv afrických otroků, kteří přicházeli s dobyvateli.

Neodmyslitelnou součástí latinsko-americké hudby je tango, společenský tanec z Argentiny. Jeho původ sahá mezi černošské tance Západoindického souostroví a v druhé polovině 19. století zdomácněl v přístavní čtvrti Buenos Aires, kde byl ovlivněn a zušlechtěn španělskou pohybovou kulturou.

Francisco Tárrega (1852 - 1909) byl španělský virtuos, skladatel, pedagog. Stal se klíčovou osobností moderní kytarové historie. Zásadní reformou techniky hry stejně jako osobním vkladem skladatelským položil základy moderní hře na kytaru. Ve svém díle citlivě reagoval na španělskou hudební kulturu. Jeho stylizované tradiční tance a lidové motivy jsou perlami světové kytarové literatury.

Fernando Sor (1778 - 1839) patří mezi klasické skladatele pro kytaru, za svého života byl známý také jako autor oper a baletů. Napsal asi 70 kytarových skladeb, u kterých jejich melodika odráží vokální cítění skladatele. Skladba Variace na Mozartovo téma byla inspirována operou Kouzelná flétna W. A. Mozarta.

Isaac Albéniz (1860 - 1909) byl jeden z nejvlivnějších španělských hudebních skladatelů apianista z období romantizmu. Je znám především svou hudbou pro klavír. Jeho dílo zahrnuje i několik oper. Skladba Cádiz (transkripce pro kytaru) je částí jeho nejvýznamnějšího díla – Španělské suity, kterou skladatel komponoval až do konce svého života.

Antonio Lauro (1917 - 1986) byl venezuelský hudebník, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů pro kytaru ve 20. století. Jeho venezuelské valčíky vychází z tradic venezuelské lidové hudby.

Agustin Barrios (1885 - 1944) paraguayský kytarový virtuóz skladatel a pedagog koncertoval po celé Jižní Americe a ve třicátých letech navštívil také Evropu. Jeho kompoziční činnost vychází z různých slohových období – byl ovlivněn barokní hudbou (díla J. S. Bacha), hudbou romantickou i jihoamerickým folklórem. Používal pseudonym Mangoré po kmenu jihoamerických indiánů. Vals č. 5 je pravděpodobně transkripcí valčíku F. Chopina.

Julia Florida je barkarola a byla napsána pro přítelkyni A. Barriose Julii Rodrigézovou.

Heitor Villa – Lobos (1887 - 1959) je největší osobností brazilské hudební kultury. Působil jako skladatel, dirigent, pedagog a organizátor hudebního života v Brazílii. Ve svém rozsáhlém díle sloučil elementy brazilské lidové a populární hudby. Pro jeho hudbu je typická krása zpěvných linií a magická zvučnost jeho skladeb. Přestože tvorba pro kytaru stála pouze na okraji jeho skladatelského usilování, dvanáct etud a pět preludií jsou základem kytarového repertoáru.

Jorge Morel (*1931 ) – kytarista a skladatel z Argentiny, v současné době žije a pracuje v New Yorku. Je autor mnoha originálních skladeb pro kytaru i pro kytaru a orchestr. Typická brazilská samba – Danza brazilera patří mezi jeho nejznámější a nejoblíbenější kytarové kompozice.

 

 

Vyřizuje: Mgr. Lucie Kupcová

vedoucí oddělení programu a propagace

Tel.: 380 422 607/734 123 299; email: lucie.kupcova@muzeum-st.cz

Strakonice 25. 6. 2014