Muzeum

Velikonoční příběh

Kapitulní síň

Vernisáž 16. 3. v 16:00 hodin.

Velikonoční výstava v kapitulní síni strakonického hradu představí nejvýznamnější křesťanský svátek, jeho duchovní rozměr i symboliku.

Náš příběh začíná vjezdem Ježíše do Jeruzaléma, provází nás skrze různá podobenství k poslední večeři s apoštoly, Jidášovu zradu, zatčení Ježíše, jeho předvedení před Piláta až po skon na kříži. Liturgické téma je prezentováno v provazbě na tradiční lidové zvyky, pokrmy a obřadnost.

Letošní velikonoční výstava tedy nebude mimořádně o lidových tradicích a zvycích, ale o duchovním a církevním rozměru Velikonoc. Vždyť Ježíšova smrt a vzkříšení tvoří základ křesťanské víry. Základním poselstvím je, že skrze Kristovu smrt lidé dosáhli odpuštění hříchů a jeho zmrtvýchvstání je pro ně ujištěním, že smrt neznamená konec.

Křesťanství je největším náboženstvím na světě, i když rozděleným do tisíců různých církví či sekt. Křesťané věří, že Ježíš Kristus je Syn Boha a současně Syn člověka. Je plně Bůh a plně člověk, podobá se člověku ve všem kromě hříchu. Narodil se v době, kdy Židé očekávali příchod mesiáše. Učil své učedníky a stoupence, na jejich četné otázky odpovídal různými podobenstvími a konal zázraky.

Velikonoce patří spolu se Svatodušními svátky a Vánocemi k vrcholům křesťanského roku. Velikonočním svátkům předchází čtyřicetidenní období pokání, tzv. postní doba. O Květné neděli na začátku Svatého týdne si křesťané připomínají Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma na oslátku. Později, na Zelený čtvrtek se slaví památka Poslední večeře, pokory, kterou Ježíš prokázal, když svým učedníkům umyl nohy, a Ježíšova příkazu milovat jeden druhého.

Noc před svou smrtí večeřel Ježíš se svými učedníky. V biblických dobách znamenaly pokrmy daleko více než dnes. Pohlíželo se na ně jako na hmatatelný projev Božího přijetí a smíření s lidmi. Po večeři odešel Ježíš i s ostatními do Getsemanské zahrady. V modlitbách prosil Boha, je-li to možné, nechť ho vysvobodí a odejme od něj kruté břemeno. Zároveň byl ochoten podstoupit vše potřebné k záchraně člověka. Pak přišla zrada, zatčení a soud. Ježíš věděl, že ho čeká smrt. Po skončení procesu si Pilát veřejně umyl ruce a vydal Ježíše k ukřižování.

Ve Starém zákoně byla smrt na dřevě (kříži) považována za potupu, ale křesťanství od počátku interpretovalo Ježíšovu smrt jako oběť smíření člověka s Bohem. Proto je Velký pátek v křesťanském roce jeden z nejdůležitějších dnů. Velikonoční neděle neboli Hod Boží velikonoční pak oslavuje Ježíšovo vzkříšení k novému životu. Víra, že Ježíš zemřel na kříži, a přesto žije, je příčinou toho, proč byly sepsány knihy Nového zákona a proč existují křesťané. Na povahu zázraku zmrtvýchvstání je třeba pohlížet úhlem, jakým ho Nový zákon odlišuje od jiných soudobých představ o posmrtném životě.

Velikonoční příběh jsme se rozhodli dovyprávět našim návštěvníkům do konce. Proto v závěru výstavy připomínáme Ježíšovo nanebevstoupení a oživujeme vzpomínky na to, jak o jednom letnicovém dni obdrželi první křesťané v Jeruzalémě Ducha svatého.

Otevřeno:
Úterý – pátek: 10:00 - 16:00
Sobota: 9:00 - 12:00
Neděle a svátky: 13:00 - 16:00