Knihovna

O knihovně

 

Muzejní knihovna

Muzejní knihovna je registrována Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem.

Charakteristika odborného knihovního fondu

Knihovna se zaměřuje především na shromažďování a využívání regionální a odborné literatury. Je rozdělena na část regionální, odbornou archeologickou, odbornou a periodika. Hlavní důraz je kladen na doplňování regionální části publikacemi o regionu nebo publikacemi regionálních autorů a dále publikacemi s tématem archeologie a dudáctví. Odborná muzejní knihovna má v současné době 8 769 svazků. Je určena nejen pro pracovníky muzea, ale i pro badatele z řad veřejnosti a především studenty. Knihy jsou evidovány a katalogizovány v systému kp-win. Nejvyhledávanějšími mezi badateli jsou publikace regionální, především staršího data vydání, a to hlavně z oboru archeologie (Bedřich Dubský, Zdeněk Trdlička), etnografie (Jitka Staňková, Čeněk Zíbrt) a publikace s informacemi o Strakonicích, okolí a památkách okresu.

Sbírkový knihovní fond – nejstarší tisky

Knihovna je součástí muzea od jeho prvopočátku. V průběhu let se potýkala především s nedostatkem prostoru. V posledních letech se podařilo vyčlenit v muzeu důstojné a vhodné prostory k uložení jak odborné, tak i sbírkové části knihovny.

Sbírkovou část knihovny tvoří soubor nejstarších tisků, které jsou evidovány v Centrální evidenci sbírek na Ministerstvu kultury ČR. Soubor tvoří celkem 945 tisků. Po celkovém průzkumu fondu bylo vyčleněno 83 rukopisů, 1 prvotisk a 291 titulů starých tisků. Ostatní jsou tisky novější, vydané po roce 1800.

Nejstarší a nejcennější knihou v celém muzejním fondu je torzo Bible kutnohorské. Tento prvotisk neboli inkunábule byl vytištěn roku 1489 Martinem z Tišnova. Torzo je defektní, zcela chybí vazba, okraje listů jsou poničené. Přesto jde o velmi cennou památku. Tím spíš, že každý prvotisk na našem území je velkou vzácností, nezachovalo se mnoho inkunábulí české provenience. V Čechách vzniklo 39 prvotisků, na Moravě 26.

Jako prvotisky jsou označovány knihy vytištěné od počátku vynálezu knihtisku do roku 1500.

Starými tisky jsou nazývány všechny knihy vyrobené pomocí ručního knihtisku od počátku 16. století do roku 1800, někdy se jako horní hranice starých tisků uznává rok 1850. V odborné terminologii lze všechny knihy vytištěné do roku 1850 označit jako historické tisky.

V knihovně MSP jsou uloženy knihy zachovalé, nepoškozené, zrestaurované i defektní. Jsou to knihy náboženského i nenáboženského charakteru, modlitební knihy, klasická díla řeckých i římských autorů, právnická i úřední literatura, zákoníky, cechovní artikule, militaria, beletrie (například divadelní hry a kramářské písně), historické spisy, zeměpisné a cestopisné publikace, slovníky, knihy o hospodaření, zahradničení, herbáře, kalendáře.

V odborné knihovně muzea je uložena diplomová práce Hany Hatové, studentky archivnictví na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tato práce významně přispěla k hlubšímu poznání fondu knihovny a je praktickou pomůckou pro vyhledávání a evidenci rukopisů a starých tisků ve sbírce Muzea středního Pootaví.